Jako Otevřená církev Žilina vám přejeme, abyste v novém roce vstupovali s Bohem do ještě větších věcí než doposud. Nechť nám nic nechybí a abychom mohli ještě intenzivněji budovat Kristovo tělo a získat učedníky pro Pána.
Děkujeme a těšíme se na to, co pro nás Pán připravil v novém roce.

Počátkem roku 2026 - s vírou, že se jedná o rok Boží slávy a zlomu v životě mnoha lidí, proběhne od 1. do 3.ledna půst. Pokud někoho Duch Svatý povede odlišně, může se postit klidně 7 nebo 21 dní. Můžete jíst večer, nebo držet půst bez přestávky, opět jak vás Bůh povede. Důležité je, že se sjednotíme ve víře s důvěrou.

Chci zdůraznit, že půstem nenutíme Boha něco dělat, protože On sám chce jednat a je to stejně On, kdo dává svoje touhy do našeho srdce. Soustředíme se na lásku k Němu, ne na to, co můžeme dostat. V půstu se sjednocujeme s Ním v tom, co chce dělat v našich životech, v církvi a očekáváme Boží jednání.

Půst je obrovská duchovní zbraň a duchovní svět reaguje na Boží dítě, které se postí, pakliže je jeho srdce správně nastavené. Sám jsem zažil po půstech odpověď od Boha na přesnou otázku, kterou jsem mu během toho položil.

Modlíme se přibližně za 20 peticí, které mám ve zprávách, speciálně za Jarmilu Kováčovou, aby se projevilo uzdravení, které Ježíš už vybojoval a za to, aby Ježíš očistil a pozvedl svojí církev v Česku a na Slovensku. Aby povstali proroci, pastýři a evangelisté podle Jeho srdce a za všechno, co vám Bůh dá během půstu na srdce.

Také děkujeme za modlitby za naší službu a naše životy, aby Bůh mohl dál naplňovat svůj plán.

Pokud máte jakoukoliv dodatečnou modlitební žádost, můžete jí napsat do komentáře.

..Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: "Dej mi napít!"...

Samařská žena mu odpoví: "Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?"
Židé se totiž se Samařany nestýkají.

Ježíš jí odpověděl: "Kdybys znala, co dává Bůh a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho a on by ti dal vodu živou."

Žena mu řekla: "Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu?
Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda."

Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky.
Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

Jan 4

Dívej se na sebe Božím pohledem
„Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni…“ (Ef 2,10)

Kdybys mohl změnit jednu věc na sobě… co by to bylo?
Možná by ten seznam byl dlouhý. Ale Bůh se na tebe nedívá očima kritiky – dívá se očima lásky. Vidí své dílo. Vidí něco, co stálo za Kristův kříž.

Nepřítel ti bude šeptat: „Nejsi dost. Nejsi hezký, chytrý, úspěšný…“
Ale to není Boží hlas. To je lež, která tě má odtrhnout od radosti a od identity v Kristu. Dokud neuvěříš Boží lásce, budeš ji hledat jinde – a nikdy jí nebude dost.

Pravda je jiná: jsi originál.
Bůh tě stvořil jedinečného – a pak „rozbil formu“. Někdo by chtěl mít tvůj vzhled. Někdo tvůj věk. Někdo tvůj život. Možná to nevidíš, ale Bůh ano.

Dnes si vyber: přestaň se srovnávat a začni děkovat.
Přijmi svůj život jako dar a sebe jako Boží dílo.

HALLELUJA! Přijímáš dnes Boží pohled na sebe? AMEN!

Život obohacující zvyk
„Večer, ráno i v poledne k němu budu promlouvat…“ (Ž 55,18)

Kolikrát v životě čekáme, až se něco „přetrhne“ – zdraví, vztahy, vnitřní pokoj – a teprve pak jednáme? Přitom víme, že to nejcennější potřebuje pravidelnou péči. Platí to i pro náš duchovní život. Modlitba není záchranné lano až v krizi. Je to lano, které se denně posiluje.

Duchovní růst není jednorázový výkon, ale zvyk. Nestáváme se silnými vírou náhodou, ale tím, co s Bohem vytrvale děláme. Modlitba a rozjímání nemají být výjimečnou událostí, ale přirozenou součástí každého dne – ráno, v poledne i večer.

Bible nás povzbuzuje: „V modlitbách neustávejte.“ David to žil. Daniel to žil. A Bůh se oslavil v jejich vytrvalosti. To, co se může zdát jako rutina, se v Božích rukou stává mocným nástrojem proměny.

Nenech dnes své „lano“ zeslábnout. Udělej z modlitby zvyk, ne poslední možnost.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Jak odstranit „tělesný“ prvek

„Vztáhni ruku a chyť ho za ocas.“ (Ex 4,4)

Mojžíšova hůl se proměnila v hada – a on utekl. Strach, chaos, nejistota. A právě tam zazněl Boží pokyn, který nedával smysl: „Chyť ho za ocas.“ Ne za hlavu. Bez vysvětlení. Jen důvěra.

Bůh nás někdy vede cestou, která se zdá nebezpečná a nelogická. Bere nám jistoty, na které jsme zvyklí. Ne proto, aby nás zničil – ale aby nás naučil, že zdroj moci není v našich schopnostech, ale v Něm.

Když Mojžíš hůl pustil, Bůh z ní odstranil „hada“. Už to nebyla Mojžíšova hůl, ale Boží hůl. Stejně tak i naše dary – dokud se jich křečovitě držíme, může se v nich skrývat pýcha, soběstačnost nebo strach. Když je ale položíme před Boha, On je očistí a vrátí jako nástroje služby.

Čeho se dnes držíš ty? Talentu, schopnosti, role, která ti dává pocit bezpečí? Zkus to „hodit na zem“ před Hospodina. On ví, co z toho potřebuje odstranit – a co rozmnožit.

HALLELUJA! Přijímáš dnes Boží výměnu – svou jistotu za Jeho moc? AMEN!

Daniel Pech
Rok 2026 bude klíčový v tom, co Bůh chce dělat v životě konkrétních lidí. Jsou lidé, kteří volají k Bohu o stabilitu, zázemí, jednu práci na jednom místě, ale tito lidé potřebují v první řadě zaujmout pozice ve kterých je Bůh chce použít. U řady lidí tak dochází k pohybu, odmítnutí, nebo narušení jejich vlastních plánů, protože Bůh chce prosadit vlastní plány v jejich životech. Tomu, čemu jsi tento rok nerozuměl, ti Bůh dá porozumět v tom dalším, až uvidíš výsledek toho, co Bůh dělá právě teď.
Před průlomem Bůh děla zdánlivě nelogické věci, podobně jako Izraelité obcházeli zdi Jericha. Možná právě teď obcházíš duchovně zdi Jericha a ptáš se, co je v tom za smysl. Důvěřuj ale Bohu, protože fyzická vítezství vychází z často lidsky nesmyslných kroků víry.

V souladu s Duchem
„Jsme-li živi Duchem, Duchem také následujme.“ (Gal 5,25)

Jsme-li naplněni Božím Duchem, nejsme povoláni jen věřit, ale také se nechat vést. Problém nastává, když se snažíme duchovní věci pochopit pouze rozumem. To, co je z Ducha, může přirozené mysli znít nelogicky – ale Duch zkoumá i Boží hlubiny a vede nás cestou života.

Duch svatý k nám často mluví jemně. Někdy jako „stopka“ – vnitřní varování, že tamtudy ne. Není to odsouzení, ale ochrana. Jindy jako pošťouchnutí – náhlý impuls něco udělat nebo neudělat, který nám může doslova zachránit život. A pak je tu tiché „pšt“ – upozornění, abychom mlčeli, když se rozhovor blíží k hříchu, pomluvě nebo zbytečným slovům.

Otázka zní: Nasloucháš těmto jemným signálům? Duch tě nevede k otroctví, ale ke svobodě. Čím víc s ním chodíš, tím jasněji rozpoznáš jeho hlas.

Dnes znovu řekni: „Duchu svatý, veď mě.“
Buď citlivý. Buď poslušný. Buď živý v Duchu.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

KRÁTKÉ SVĚDECTVÍ O PRŮLOMU, KTERÝ BŮH DĚLÁ

V posledních týdnech vidím, že Bůh mezi námi otevřel období skutečného průlomu. Přicházejí uzdravení, která nejsou malá nebo povrchní — ale hluboká, zásadní a proměňující životy.

Lidé svědčí o tom, že mizí strach, přichází pokoj, a jejich srdce se uklidňuje.
A zároveň Bůh přináší i velmi konkrétní doteky — zdravotní potíže odcházejí, dlouhodobé závislosti se lámou a lidé prožívají osobní Boží přítomnost způsobem, který je osvobozuje.

Ale to největší, čeho jsem svědkem, je proměna identity.
Lidé začínají vnímat, že jsou Boží děti: milované, chtěné, přijaté.
A tato jistota mění jejich tvář, chování i vnitřní svět.

Je to, jako by Bůh spustil vlnu uzdravení, svobody a nového smýšlení — tichou, ale ohromně mocnou.

A já jen znovu s úžasem říkám:

„Bože, Ty jednáš. Ty měníš životy. Ty obnovuješ identitu.“

Jsem vděčná, že to můžeme vidět — a věřím, že tohle je teprve začátek.

Sláva Ježíši — On je živý a stále působí.

Vstaň a pokračuj!
„… jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.“ (2K 4,9)
Možná právě teď cítíš tlak ze všech stran. Možná nevíš, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Ale Boží slovo říká jasně: nejsi opuštěn. A i když padneš, můžeš znovu vstát.

Apoštol Pavel to znal z první ruky. Útoky, bezradnost, zmatek… a přesto nikdy konec příběhu. Vždy tam zaznívá: „ale nevzdáváme se“. To je duch Kristova vítězství v tobě — vytrvalost, která jde dál, i když emoce křičí opak.

Podívej se na svět kolem sebe: Astaire, Disney, Einstein, Churchill… lidé, kteří vypadali jako „neúspěšní“, dokud nevstali ještě jednou. Jejich životy nám připomínají jednoduchou pravdu: pád není konec. Konec je, až když přestaneš vstávat.

A Abraham Lincoln to shrnul dokonale: „Vaše vlastní rozhodnutí uspět je důležitější než cokoli jiného.“
Takže co dnes uděláš ty?

Vstaň. Opři se o Boha. A pokračuj dál!
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Buď tam, kde tě potřebují

„Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.“ (Galatským 6:2)
Tohle není Boží doporučení. To je Boží zákon lásky. Ne pro superduchovní elitu, ale pro každého, kdo říká: „Patřím Ježíši.“

Možná jsi dnes mladý, zdravý, plný sil. Můžeš cestovat, sportovat, užívat si. Ale kolem tebe jsou lidé, kteří už nemůžou: staří, nemocní, osamělí, ti, na které se „nemyslí“. Svět je často přehlíží. Bůh nikdy.

Ježíš říká, že cokoli uděláme „jednomu z těchto nejmenších“, děláme JEMU. Navštívíš osamělého? Podáš ruku nemocnému? Vyslechneš toho, koho ostatní berou jako přítěž? V Božích očích to není maličkost, ale nebeská událost.

Nečekej, až někdo zorganizuje službu nebo tě pozve do projektu. Podívej se kolem sebe a zeptej se Ducha svatého: „Kdo mě dnes potřebuje?“ A pak udělej krok. Jeden telefon, jedna návštěva, jedna taška s nákupem – přesně tam začneš naplňovat Kristův zákon.

Buď dnes tam, kde tě potřebují. Nejen tam, kde je to zábavné, ale tam, kde to bolí. Tam už Ježíš čeká. HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Víš, jak SILNÝ jsi?
Víš, jakou máš MOC?
A to jen skrze Ducha, který v tobě žije.🫵🏻